Únor 2012

Alkohol je metla lidstva...

28. února 2012 v 16:50 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
...a hlavně velká svině. :D Ještě teď mám na hlavě bouli a rýhu ze soboty, kdy jsem v opilosti narazila hlavou do autobusové zastávky. Začla jsem křičet, brečet a smát se zároveň, jaká to byla bolest. Pak to schytala ruka. Modřina na lokti, malíček a loketní kost. To už si ale nepamatuji jak. :D Vymázla jsem se v bahně, bylo mi špatně. Oslavovali jsme kámošky narozky.

Už je to tam a stačí jen málo.

16. února 2012 v 20:19 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Tralala, už mám obě přihlášky na střední a protože jsem dneska jela nakupovat, tak mám i potvrzení od doktorky. Zemědělka agropodnikání a zemědělka ekonomika a podnikání. (Doufám, že na tu ekonomiku a podnikání má být fakt to razítko od doktorky.) No a příští středu je jdeme odnést na tu školu.

Doufala jsem, že si dneska koupím nové kalhoty a bundu. Jenže jsem hrozně vybíravá a když už, tak cena fakt není přijatelná (bunda ve slevě asi 1699,-) a kalhoty nic moc. Ale tak brzo bude jaro, budu chodit v kraťasech, no problemo. Sice mě to štve, že jsem nic nesehnala, ale co se dá dělat no..
A čau, jdu koukat na zbytek Viktorky. :*

Oni tu slaďárnu cpou i do vyučování.

14. února 2012 v 18:00 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Literatura a občanka, do toho nám dnes učitelky nacpaly Valentýn. Ale tak nějak extra mi to nevadí, neslavím ho. Připadala jsem si celkem trapně u pokladny, když jsem kupovala lízátka ve tvaru srdce a přede mnou byl kluk s bonboniérou Modré z nebe, kterou pak venku daroval své slečně. Nechci být zamilovaná. Už jsem si myslela, že to bude celkem fajn den, když jsem opět přežila úterý a zítra už bude půlka týdne fuč a když mě tak skvěle rozesmíval kámošky kámoš, se kterým jsme se zakecaly, ne, já musim vidět jeho s ní. Pane bože proč? Proč kolem mě prošel tak blízko, já zase znejistěla a s jeho vůní se vracely i vzpomínky na něj?! I když pohled na tu flašku staré Magnesie, co mi tu stojí na skříni, mě nijak neuklidňuje, protože to ona (ta flaška) se mnou byla naposledy, co jsem se s ním bavila. Kdyby aspoň jejich pohledy ve stejnou chvíli nesměřovaly tam, kam můj pohled. Jestli já se z tohohle někdy vyhrabu, tak to bude zázrak. A šťastně zadaným přeji krásného Valentýna. ;)

A teď.. co dál?

13. února 2012 v 18:39 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Jedna ze zásad u autorských blogů, i když jsem ještě nezažádala o to, stát se autorským blogem, je nepsat články s obsahem, že nemám co přidávat. Ale nezbývá mi nic jiného, než to bohužel napsat. Fotografie nějak nejsou, grafiky bylo za poslední dny asi dost, ale mohla bych něco přidělat, jenže nevím co. Pak co vám tady budu furt psát, co každý den dělám, jak bylo ve škole atd., nepřijde mi to zajímavé. Poslední záchrana by mohl být Looklet.com, ale posledně, když jsem zkoušela sestavit nějaký look, tak jsem se nemohla ani přihlásit. :/ Zkusím to. Buď to půjde a konečně přidám pořádný článek nebo ne a bude tu prázdno.

Příště raději budu přemýšlet, než něco řeknu.

12. února 2012 v 15:40 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
No dobře. Řekla jsem, že mam chuť na pivo, když jsem ho ucítila. Babička dělala králíka na pivě a a cibuli nebo tak něco. Ucítila jsem tu vůni léta, venkovských bigbítových zábav, noci a podnapilého stavu. Že mi volala kámoška jsem neřešila. Nezvedla jsem jí to. A nevim, co by se dělo, kdybych to zvedla. Každopádně kolem čtvrt na devět pro mě přišla kámoška s pěti klukama a jednoho do teď neznám, viděla jsem ho už na florbale. Doma jsem řekla, že v devět přijdu domů. Kluci hned, že půjdeme do hospody, ale tam se mě nechtělo, přece jenom už byli nalitý, tak jsem čekala, že budou dělat bordel. Ani se nedalo spočítat, kolikrát za těch 45 minut řekli ,,Maruš'', jako že moje jméno, ať už šlo o prosbu, urážku, otázku.. Sedla jsem si na lavičku před školou, kousek od hospody, pak ke mě přišla kámoška a jen tak jsme seděly a kecaly. Pak přišli i kluci, aby šla. Chytla jsem se pevně lavičky, ale to tomu jednomu (znám ho jen jménem a od kud je, jinak jsem ho osobně viděla poprvé, on mě nezná vůbec řekla bych.) nebránilo v tom, aby mě jednoduše do tý hospody dotáhl. Raději jsem pak šla dobrovolně. Dali si pivo a mě v tu chvíli na něj úplně přešla chuť. Já s kámoškou jsme si nedaly nic. Chvilkama jsem poslouchala jejich blbé připomínky a chvilkama koukala na záznam z koncertu Kabát-Dole v dole, který běžel na Óčku. Bylo devět a konečně jsem mohla jít domů. Myslím, že tuhle sobotu, co bude, se máme na co těšit, když přijedou večer na ,,masupustní zábavu'' do sokolovny. Doufám, že se odpoledne něčeho napiju, pokud půjdeme za nějakou masku, máme jít s Andy za koně. :D Chci si něčeho cvaknout, abych mi bylo něco aspoň trošku jedno. To bude.. No bude to asi hodně drsný. Ale tak nikdo mě nenutí, abych někam chodila že jo.. A příště radši svoje tajná přání jako například o chuti na pivo budu házet za hlavu. :)

Praha a chrám.

11. února 2012 v 19:49 | Marry Afsprings. |  Fotografování
Mrzí mě, že mám z úterního výletu z Prahy málo fotek. Jsou nezaostřené, rozmazané a když už, tak focené nakřivo, jako takhle, ale snažila jsem se ji narovnat. Já nevím, ale ani tahle fotka se mi moc nelíbí. :/ Moc světla z nebe. Bylo prostě špatné počasí. Poslední dobou mi dochází nápady na focení..


Jen tak pohodlně proplouvat školním rokem.

9. února 2012 v 19:09 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
A zítra je pátek. Jsem ráda, že jsem další týden zvládla, přežila, bez většího učení. Tak v pondělí jsem ve škole byla vlastně jen čtyři hodiny, když nám nejel ten bus. V úterý jsme byli v Národní galerii, zima. Jak prase ale, ani do KFC jsme s kámoškou nešly. Ale nakonec když jsme vyjížděli z Prahy, zajeli jsme do Mekáče. McFlurry, jahodová taštička, Coca-Cola, bramborové mřížky a ještě nějaké malé, jako malý hermelín, osmažený jako smažák. :D Vlezla jsem do busu, nohy do obvyklé pozice, opřít o sedačku přede mnou a myslela jsem, že to všechno půjde ven, jak mi bylo špatně, přecpaně. Cestou jsem poslouchala písničky, usínala jsem, ale pak nějak v Přešticích jsme začaly blbnout. Do Klatov jsme přijeli asi o hodinu a půl dřív, než jsme měli. Domů nás měla svézt kámošky mamka, ale protože klouzaly silnice, dojely jsme jen k nim, asi 4 km vzdálené vesnice od Předslavi. Tak jsme se nějak s kámoškou bavily a napadlo nás, že bych u nich přespala. Zavolala jsem doml a spala sem u ní. :) Bez věcí do školy, i omluvenku na bus mi psala její mamka. Nakonec jsme usnuli kolem jedné v noci, protože jsme (zbytečně) dodělávaly prezentaci na Naše kořeny. O skupině Kiss. Druhý den, ve středu, jsem myslela, že ve škole snad usnu, při matice jsem jen seděla a vůbec nevěděla, co a jak se počítá.

Kristen Stewart signature & blend.

6. února 2012 v 18:39 | Marry Afsprings. |  Grafika
Mám pořád jeden a ten samý styl dělání grafiky; signatur, blendů.. Nápis často jeden nějaký ,,umělecký'' a druhý obyčejný font. Ale docházejí mi textury, už by to chtělo nové. Ta signatura se mi zdá nějaká méně kvalitní, moc vybledlá, ale když jsem ji dělala, nezdálo se mi to tak světlé. Blend je povedenější. Kristen je hrozně krásná a teď nejde nějak o oblíbenost ze Stmívání, opravdu je krásná. :) KOPÍROVAT SE ZDROJEM!


Jak krásně začal týden.

6. února 2012 v 18:09 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Krásně to začalo, když místo 6 vyučovacích pondělních hodin jsem měla dnes jen 4. No řidič prej nenastartoval autobus. Nemá to nechávat přes víkend jen tak stát. Tak jsem doma řekla, že pojedu až devítkou, vlastně jsem ani nijak jinak neměla jet. Přišla jsem akorát na konec hodiny, ale i tak se ty čtyři hodiny jen tak tak daly vydržet. Předposlední hodinu jsem pořád zívala a poslední hodinu, teda spíš o přestávce, jsem skoro usnula na lavici. Jen doufám, že zítra autobus ráno pojede a včas, protože v půl 8 máme odjíždět do Prahy, do Národní galerie. Bože, doufám, že nebude taková kosa jako dneska. Ale bude. Kdyby aspoň někde praskla voda, třeba v Klatovech a my si na tom mohli rozbít hubu. Někdo by měl polít ten kopeček u jídelny, každý rok jsme se tam klouzali. No nebudu já tady ze sebe dělat vandala (i když jsem, a velkej. :D). Celý večer mám volný, žádné učení, parádička...

Neurčitá kresba.

5. února 2012 v 17:00 | Marry Afsprings. |  Fotografování
Zažadit tento článek do rubriky ,,když vezmu do ruky ,,foťák''. no nevím, nevím. Přesnější zadání úkolu na výtvarce si nepamatuji, prostě to měli být něco jako kruhy, křužnice vyjadřující svým počtem něco z roku-12 měsíců, 7 dní, 52 týdnů a podobně. ,,Obrázek'' jsem dodělávala po škole, snažila jsem se sladit moje oblíbené barvy-modrá a červená. Ale aby to nebylo zase až tak nudné, přidala jsem žlutou a zelenou. Je tam vidět osmička. Už ani nevím, co to mělo představovat. Celkem se mi to líbí. Možná to někomu přijde nudné, netuším.