Březen 2012

Looklet. [20]: Hey Ho Let's Go

31. března 2012 v 17:49 | Marry Afsprings. |  Looklet/Polyvore
Zvykejte si, že budu většinou všem cpát ty kraťasy. A dlouhá trička. Nedávala bych dopředu to, co tam je, ale ten nápis Hey Ho Let's Go (druhý obrázek pod perexem). Líbí se mi ty vlasy. Také bych chtěla takové mít, nevyžehlené, silné, které bych mohla takto splést do copu. A už vůbec nemluvím o té postavě. Kdybych se tak hrozně nesnažila mít autorský blog, i když nějak nemám odvahu o přidání mezi autoské blogy, tak sem budu dávat obrázky z weheartit.com, kde mám asi už přes 1 600 obrázků ,,osrdíčkovaných''. Opravdu jich tam mám tolik, přepočítávala jsem si to teď. Od piercingů, tetování, cigaret, alkoholu, módy, krásných dívčích postav, zamilovaných párů, fotek 18+, jídla, vlasů až já nevím po co. No.. měli by looklet dát nové boty. Myslím tím ale tenisky. :D Pořád tám dávám jedny a ty samé. Nike, Converse. No co. :D


Hlavně nebreč. Chci, aby jsi byla šťastná.

30. března 2012 v 21:00 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Ta představa, že s ním mohu strávit celé odpoledne. Od jedné do pěti. Na louce za městem, sluníčko svítilo. Bylo mi s ním fajn. S ním vždycky. Všude. Detaily psát nebudu. Jen prostě musím napsat ty pocity. 8. prosince, když jsme byli venku, jsem před ním brečela. Ještě nikdy jsem takhle před klukem nebrečela, vlastně ani před holkou. A teď když jsme seděli na té louce a objímal mě, říkal mi, že nechce, abych zase brečela. Chce, abych byla šťastná. Pak jsme se spolu asi hodinu nebavili. Jen takové kratší věty. Naštval se na mě a prostě se se mnou nebavil. Měl důvod. Byla to moje chyba. Ležela jsem hlavou na tašce, on seděl kousek vedle mě. Pustil si písničky. Svlékl si ten svůj nádherný svetr a dal ho za sebe. Pak na chvilku odešel ke sloupu s elektrickým vedením. Mě mezitím tekly slzy po tvářích a vsakovaly se do jeho svetru, který jsem si dala pod hlavu a čichala jeho vůni. Pustil sis na mobilu Plnou parou vzad. Hodila jsem na tebe kousek klacku, ty ses otočil, usmál ses a hodil jsi ho zpět na mě. A já věděla, že už je to v pohodě. :) Šla jsem k tobě, v tvém svetru, pustil jsi znovu písničky a lehnul sis. Já na tebe a dala jsem ti pusu. Nejvíc krásně jsem se cítila. Ten den jsme se museli dohromady líbat snad čtvrt hodiny. Ty tvoje nádherně jemné polibky a Evenascene. Zamilovala jsem se do toho. Do tebe a už tě nevyměním.

Ticho a nesnesitelné volání po jídle.

30. března 2012 v 20:00 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Zase jsem tam po roce seděla. V té místnosti, kde jsem ale minule nezačínala. Možná se mi trochu ulevilo, když jsem se dozvěděla, že lichá čísla, tudíž i já a moje jedenáctka, budou začínat laborkou. Vyškubat vlasy té, co si vylosovala přede mnou sedmičku, moje šťastné číslo. Očima jsem rychle projela zadání.

Aha, téma, na které jsem dělala vstupní úkol. Lišejníky. Nesnáším, když něco dělám a okolo mě se pohybuje někdo a kontroluje, jak jsem daleko, zda to dělám dobře. Nemluvím o mé ,,spolusedící'' o dvě místa dál.

Asi po 45 minutách jsem začínala cítit svírání žaludku, které překvapivě nebylo způsobené nervozitou. Jídlo jsem si nekupovala, kromě kručení v břiše jsem na něj neměla cele dopoledne ani pomyšlení. Bála jsem se jakkoliv pohnout, ve třídě bylo ticho a protože jsem seděla v první lavici, naříkání mého žaludku se rozléhalo přes celou třídu. Tedy doufám, že to neslyšelo moc lidí. Ale přece hlad je úplně normální věc ne? Aspoň někdo si se mnou v tu chvíli povídal.

Konečně jsem se asi po hodině a půl přesunula do druhé třídy, kde jsem si dodělávala test a čekala mě poznávačka-dvacet zvířat, dvacet rostlin (rostliny, stromy, houby). Podívala jsem se ven a viděla zatažené nebe. Paráda, když jsem byla jen v mikině. Pročítala jsem si dál zoufale otázky, které jsem vůbec nevěděla. Na poznávačku jsem šla skoro jako poslední. Dalo se čekat, že toho moc nepozmění. Ale pro jistotu jsem se doma na poznávačku rostlin připravila. Jediné plus na celé té olympiádě. Konec byl nějak v půl jedenácté. Konečně jsem tam odtud mohla vypadnout. Nevím, kolik nás tam bylo. Cítím se tak na třetí místo... od konce. Ale co, možná se mi tyhle zkušenosti budou hodit na střední. Absolvovala jsem okresní kolo už po třetí. Ty školní kola jsou lepší. Bohužel tohle bylo moje poslední.

Čerstvá i mrtvá příroda.

26. března 2012 v 20:30 | Marry Afsprings. |  Fotografování
Opět se mi v galerii nahromadili nějaké přírodní fotky. První dvě jsou z čtvrteční procházky s Andy a psíkama. Za naší vesnicí je menší lesní potůček, ale už tam bylo trochu šero, takže se mi povedlo vypotit jen seschlý bodlák a plevel. Nic moc, ale špatné to také není. Poslední dvě fotky jsou jaterníky. Jedny z prvních jarních květin. Vypadají hezky řekla bych. :) Dneska jsem se koukala po zahradě, jestli nekvete něco dalšího, ale bohužel ne. Už se těším na narcisky, tulipány, růže.. Bude to fajn. Bude tu moooc fotek. :D:)



Looklet. [19]: Dres

26. března 2012 v 16:20 | Marry Afsprings. |  Looklet/Polyvore
Tak trochu škoda, že ten dres není fotbalový. Ale jasně, že proti hokeji nic nemám! :) Na každé holce je dres ať už hokejový tak fotbalový, hrozně krásný. Tedy podle mého názoru. Jako na hokejový zápas je look jako ušitý. Už se těším, až si takhle budu moci obléct dres Viktorky. :)



Nečekaně zvládnuto.

26. března 2012 v 16:09 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Muhehe, na co já se včera večer stresovala s tím, že dostanu pětku z domácího úkolu z matiky. Přišli jsme do školy, opsali jsme si to od kámošky a on to stejně učitel nekontroloval. :D Úkol na bio. olympiádu jsem odevzdala.. Psali jsme z fyziky, snad to bude dobrý. A zítra jsem zkoušená ze zemáku, napsat všechno do Werichovi a Voskovci. Stejně mi ta češtinářka ty známky kazí. Se ani neučím, mám samé dvojky, jedničky (ale jen tohle pololetí :D) a ona mi dá z básničky (Napnelismus a cuknulatura; Jan Werich, Jiří Voskovec) čtyřku. Teda i kámošce, bylo to rozdělené na role. Já se to jak blbá učim večer a ještě ten den, když jsme to říkali, tak jsem se jen malilinko sekla na začátku, jinak jsem to uměla. A ona nám dá čtyři. Demence některých učitelů mě udivuje. Ve středu se asi nechám vyzkoušet z fyziky, už se nějak nechci koukat na to, jak se učitelka ,,trápí'', když zkoušející nedokážou nic říct o integrovaných obvodech, polovodičích, tranzistorech a fotodiodách. Za hoďku začíná fotbal, Viktorka s Českými Budějicemi. Hned po fotbale hokej, Plzeň proti Kometě Brno. Ale jestli chci udělat toho W+V, nevím, jestli by bylo dobré koukat při tom na hokej. Zemák bych se mohla naučit teď.. Vždyť to zase není až tak těžké, obyvatelstvo, jen nevím, jestli ČR nebo celosvětově. Obojí umím, snad. :D Chtěla bych mít pořád takovou náladu, jako mam teď...

Mím mínusem je čas.

25. března 2012 v 11:49 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Vždycky všechno nechávám na poslední chvíli. Už mám jen dnešek na udělání úkolu na biologickou olympiádu do okresního kola (zadaní je tady, úkol č. 4). Měla bych to už včera hotové, ale místo lišejníků jsem použila mechy. Jsem fakt tak blbá, že jsem si myslela, že to je jedno a to samé. No bóže. Mám mít tři lišejníky. Tak budu postupovat hezky jeden po druhém. Ale zabere mi to nejmíň 3 hodiny. Vím, jak splnit všechno, co se po mě chce, ale jak to mám sakra napsat na ten papír?! Už to vidím, že se s tím budu zase patlat do devíti večer, sežeru všechno na co přijdu, nebudu mít hotovou matematiku, nebudu umět slovesa na angličtinu.. Že já se vůbec na tu olympiádu hlásila. Tak bylo jasné, že postoupím ze šk. kola, když jsme přišli jen tří. Pak je tu ten další problém, jak se furt přežírám. Za poslední dny ve mě každý den skončí jedna mléčná milka. Včera jsem sežrala asi 5 řízků, k večeři nějaké zeleninové lečo a myslela jsem, že prasknu. Chtělo by to sportovat, ale jak?.. Na kolo se bojím od té doby, co jsem si rozbila hubu a ruka mě pořád bolí, běhat mě samotnou nebaví a kvůli tomu, že jsem nedavno začala kouřit (včera to byl týden, co jsem přestala) taky sotva něco udejchám. Ani nevím, kolik bych měla pro začátek si nastavit. Kilometr? Bych skončila někde v příkopu. Ale nemůžu prostě zůstat tam, kde jsem. Tak do sebe od rána leju studený, kopřivový, neslazený čaj. K jídlu jsem měla jen 3 sušenky BeBe. A když vidím oběd, je to k ničemu. Kedlubnové zelí, vepřové maso a knedlíky. Odpoledne budu jen sedět a snažit se udělat ty pitomé lišejníky. Ale pokrok, už mám aspoň hlavní stránku udělanou. To nedopadne dobře.. Od dubna mi zase začíná atletika, tak aspoň něco. Ooo jak já se těším, až to budu mít všechno hotové. :D

Looklet. [18]: Dark Angel

25. března 2012 v 11:19 | Marry Afsprings. |  Looklet/Polyvore
Začínám přemýšlet, že si zajdu do sekáče a porozhlídnu se po tričkách tohoto typu. Ani tam nemusí být nápis Dark Angle, ale prostě ta velikost, barva.. Zrovna v pátek jsem ve výloze viděla tričko s nápisem I ♥ LONDON, ale ten nápis byl pocákaný barvami, líbilo se mi to. :) Nevím, čeho jsem chtěla docílit u tohoto looku, nepodobá se to ani mě. Maximálně těmi botami. A typické brýle wayfarer, které jsem měla, ale kostičkované, černobíle. Bohužel se vypařili, vzal mi je kamarád. :D:/ Ale už jsem si pořídila nové, ne wayfarerky, lepší. A ještě si chci koupit pilotky s modrými zrcadlovými sklíčky. :)


Looklet. [17]: Sportovní

25. března 2012 v 11:00 | Marry Afsprings. |  Looklet/Polyvore
Zdá se mi to, nebo opravdu už mi nejde se přihlásit na looklet.com, ukládat outfity a z pohledů zepředu, zezadu a obličej tam není obličej? Já nevím, prostě tam přijdu, navrhnu si look a dále to musím jen vyfotit a oříznout. Fakt skvělé no.
Tenhle outfit jsem zaměřila opět na svá přání, ale tentokrát to není něco extra. Takhle bych chtěla chodit oblékaná na tělocvik, například. No jo, jenže ještě mít na tohle postavu. Je to hrozně jednoduché, černé kraťasy Adidas (tyhle se mi vždycky líbili), obyčejné bílé tílko, které doma sice mám, Nike, ale prosvítá mi podprsenka. :D Boty jsou také Nike, vypadají hezky, ale nechala bych na obou žluté tkaničky. Aby to nebylo zase až tak jednoduché, přidala jsem řetízek se srdíčkem. Zase až tak špatné to není. :)



Krásy krásné Plzně.

24. března 2012 v 20:30 | Marry Afsprings. |  Fotografování
Mám hlavně ten plzeňský kostel. Který je mimochodem nejvyšší kostelní věží v ČR. Už jsem byla i nahoře. Je to neskutečně nádherný výhled. Jsou tam mříže, něco takového by se mělo pořídit i na Černou věž v Klatovech, aby z ní přestali skákat lidé. :D A dále andělíčkové. Bohužel jsem nevyfotila toho, jak na něj všichni šahají, aby se jim splnila přání. Ale aspoň něco. :) +nepodstatná pouliční lampa. Nemám více fotek bohužel.. Není důležitá kvantita, ale kvalita. ;)