Červenec 2012

Ale také to nesnáším.

31. července 2012 v 19:39 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Opět vás otravuji ani ne po hodině, co jsem přidala článek o tom, co miluji. Jelikož jsem si teď udělala skvělou véču-černý čaj (kurník, poslední pytlík!), celozrnný rohlík s Perlou a šunkou a na kolečka nakrájená okurka, která pomalu mizí, sepíšu to rychle, snad. Dám si limit opět třicet. Třicet věcí/lidí/abstraktních věcí apod. Tak šup dolů pod perex. Jo a ještě... Zase tam platí ta ironie.

Prostě to miluju!

31. července 2012 v 18:30 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Po článku 10x jsem, 10x mám a 10x chci jsem prostě neodolala a začala přemýšlet o podobném článku. A tak vám tady přináším 30 věcí, co miluji. Proč třicet? Protože ne padesát, to je moc a deset je málo. Možná i těch třicet bude nakonec málo. Něco z toho bude opět myšleno ironicky, snad vám pak dojde co, ale to je fuk. Pokud to někdo budete číst. Chtěla bych ještě zase někdy samostaně napsat článek o věcích/lidech/pocitů atd. co nesnáším. Doufám, že se pobavíte a nebudete si o mě dyžtak myslet nějaké nekladné věci. Není to řazeno podle oblíbenosti.

Vylezu zarostlá mechem.

31. července 2012 v 14:09 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Jsem neskutečně moc trapná, jak všude vidím články, kde se chlubíte (nic ve zlém), jak jste si užili dovolenou, jak někam pojede, jak si užíváte dny plné sluníčka u rybníků, koupališť s kamarády, a já vám to komentuji furt jednou ohranou větou: ,,Závidím ti!'' A přitom se vlastně teď úplně štítím společnosti. Došla jsem k tomu úplně jednoduše. Chvilku po dvanácté hodině mi psala Kikina, že mám na mobilu smsky (ani se nedivím, že jsem si jich nevšimla) a tam otázka, jestli nechci s ní, její mamkou a jejím bráchou Tomem jet do Klatov do lázní. Jinak také bazén, venkovní, s průhlednou vodou. Řekla jsem, že ne. Důvodů vidím mnoho. Opět jsem pořád v pyžamu, jsem pravděpodobně líná a nechutně závislá na blogu. Ono také bych mohla mít důvod, že ona je možná na straně Andy, ale svým způsobem ona do toho nějak zatažená možná není. A tak jsem promarnila šanci být mezi lidmy.

Je to ale moje chyba a moje velká blbost. Můžu klidně na dva dny přednastavit články a lítat venku. Ale s kým? Když nechci s těma, kdo se mi nabízí. Prostě si akorát kazím prázdniny. Stejně mi je určité osoby zkazili. Chtěla jsem chodit ven, být s tím, koho nejvíce miluji (možná milovala), chodit se koupat. A takhle to dopadlo. Nevybereš si. Vy, co máte tu možnost si prázdniny opravdu pořádně užívat, užívejte si je! Ať nedopadnete jako já...

Rozepsání citátu.

30. července 2012 v 17:49 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Překlad: Nemusíš být dobrý na to, aby jsi začal. Musíš začít proto, aby jsi byl dobrý.

A já jsem se tak těšila, jak vám tady budu vykládat význam tohoto citátu a můj názor, až mi úplně vypadlo z hlavy, co jsem k tomu chtěla napsat. Začnu asi tím, kde jsem ho ukradla a co mě vedlo ke zveřejnění na blogu. Jedna blogerka mi prostě okomentovala blog a tak jsem automaticky klikna na Web, kde se mi objevila stránka, která nemá (teď to říkám blbě, ale to je fuk) doménu blog.cz. To je fuk, tady se ten web nachází, tak snad jste to z té adresy vyčetli, co myslím. V menu je poslední bod, Motivace a právě tam jsem objevila tenhle citát. To, co mě vedlo ke zveřejnění, je touha zhubnout. Kecám, ne úplně zhubnout, ale hlavně chci svaly, hodně moc svalů. Pak bych mohla říct, že tohle vyjadřuje můj bývalý pocit k atletice. V osmičce jsem začala sama chodit na staďák, kde každé úterý a čtvrtek byly tréninky. A že by tam trénovali atleti, nebo-li začátečníci jako já? To vůbec. Neuspokojovalo mě ani to, že tam se mnou chodila holka o rok mladší, protože ta sbírá spoustu medailí v překážkách, skoku do výšky, prostě je vytrénovaná, už od mala. Pak jsem s tím sekla. Chodila jsem na tréninky ve škole, ale to nebylo ono. Teď na jaře si vzpomínám na jeden den, kdy bylo hrozné horko, učitelka, co nás trénovala, tam měla nějaký kroužek s prckama z prvního stupně a nás nechala mezitím rozcvičit. Byla jsem tam já, Bára a Eliška. Báru teda nějak bolela noha, ale i tak, s Eliškou seděla ve stínu a jen se na mě dívaly. Já blázen? V bavlněném tričku, na každé ruce jedno potítko a lítala jsem tam po rozpáleném tartanu. Proč? No protože jsem chtěla něco dokázat. To směřuje k druhé půlce citátu. Musí se někde začít, aby jsem byla dobrá. Každý večer si říkám, jak druhý den začnu posilovat, sportovat, ale asi ve mě je ta myšlenka, že na to nejsem dost dobrá. Vím, že běhání mi teď moc nejde, proto raději volím kolo.

Úplně jsem odběhla od tématu, ale asi si ten citát napíšu někam na viditelné místo. Protože je neskutečně moc pravdivý a dokážu motivovat. Hrozně moc si přeji se změnit, co se týče pohybových aktivit, ale i duševně. Doufám, že se mi jednou nějaké ty výsledky dostaví. (A teď se můžu už jen modlit, že ty moje kydy někdo bude číst. :D)

Pravidlo pro blogování-NIKDY SI NIC NEMAŽ Z GALERIE!

30. července 2012 v 17:09 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Víte co je děsně moc fajn? Promazávám si takhle galerii. Jsem si vědoma toho, že když smažu nějaký obrázek, může zmizet ze článku. Tak to tedy na nějakém odzkouším. Smažu obrázek, i z koše, kouknu do článku-super, zůstal tam! Tam označím snad všechno co jde za účelem to smazat a přitom to důležité pak nahraji zpět. Opět pro jistotu zkontroluji náhodný článek a obrázek? No samozřejmě, že tam není! Kromě toho, že se snažím mít obrázky/fotky/grafiku zarovnané na střed, text do bloku a všimla jsem si, že nějaká grafika si vlezla do leva a já to budu muset zase šoupnout zpět, jsou některé články s textem o onom obrázku a ve skutečnosti tam ani ten samotný obrázek není. Takže milí vážení, jestli já se chtěla náhodu srát s mazáním teček u nadpisů všech doposud 361 zveřejněných článků, mám parádní práci navíc. To je ale parádně složité dohledávání toho všeho. Když pán Bůh dá a já se ještě víc nenaseru, možná ty články ani nesmažu. Nejraději bych začala od začátku. Ale ne, blog je můj partner, to je jako malá krizička v manželství. Super.

Vařím okurkový salát.

30. července 2012 v 15:19 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Dobré odpoledne, jak tak koukám, zase je půlka dne v háji a co dělám? Sedím, čumím, projíždím blogy, komentuji, místo toho, abych také napsala nějaký článek. Včera jsem šla překvapivě spát brzo, v půl desáté, i když dávali Pearl Harbor, který jsem viděla poprvé a naposled ve škole, někdy v březnu, ale nechtěla jsem doma brečet, jako při Lidicích. Ale stejně tyhle filmy z období války miluji. Chtěla jsem vstát v půl sedmé a dívat se na pohádky. Realita? Už ani ty tři budíky mě neprobudí a to jsem s ospalými oči čuměla do blba říkala si ,,Vstaneš, vstaň, je pondělí, nový týden.'' A říkala jsem to tak dlouho, až jsem zase propadla hlubokému spánku, který skončil v 7:47. I přes to, že jsem vstala relativně brzo, nebyla jsem do teď schopná se převléci z pyžama, vyčistit si zuby, umýt obličej. Možná za to mohla menší sprška slz, které jsem opět vypustila z očí. Znáte to, když vám kamarád řekne, že něco zaslechl, ale od koho to má, to vám neřekne. Tohle ale končí. Už žádné kecy o Kubovi a o tom, jak mi Andy volá, ať jdu ven. Nejdu. Až se s ní rozejdu, dám vám vědět. A doufám, že to bude brzy.

Jo, jsem tak neschopná kuchařka, že neumím udělat okurkový salát. Ale grilované kuře, to by mi šlo. Neumím ten salát prostě ochutit, sůl, cukr, ocet, pepř, voda. Nakonec mi ho musela babička správně dochutit. Chystám jeden článek s ,,citátem'', pak možná další článek s pozvánkami na skvělé blogy. Jestli mi dovolíte, půjdu se osprchovat, zkulturnit a pak je tu můžete očekávat.

Sem a tam a tam a sem.

29. července 2012 v 15:59 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Hned na začátek vám se chci hodit odkaz na moji ,,povídku''. Takže tady. Nějak nemám náladu na mé dva, naprosto kouzelné bratránky, kteří co nevidět jsou tady. Honza, asi 17 let a Petr, nedavno 16 let. Byli u nás minulý rok a takové rejpání, děs. Přišla jsem domů ráno a musela jsem ještě s nima k rybníku, který mají od mala hrozně rádi. Tu noc jsem vůbec nespala, takže jsem musela jít nevyspalá a s kocovinou s nima dva kilometry k rybníku. Jupí. Ani za nic dneska s nima nikam nepůjdu! Žádnej rybník, k počítači se mi ani nepřiblíží a mobil jim nedám. Mohla bych napsat Andy, aby se mnou a s nima šla ven, ale když ona mi napíše, že je doma a nudí se, jestli něco nechci podniknout? A že já se nudím už od 15. července jí je jedno. Nehodlám ale ze sebe dělat vola. Mimochodem, můj milovaný Kuba mi neodepisuje na smsky. Teda jen na jednu. Ale to je jedno. Asi to zkončí a vlastně budu ráda. Srát na hlavu si nenechat. A ještě něco. Za hoďku je fotbal a nechci, aby mě při něm někdo rušil. Si opravdu nemohli vybrat jiný den? Asi ne...

Píšu povídku. Bez názvu, ale ten se snad domyslí.

29. července 2012 v 13:49 | Marry Afsprings. |  Literární tvorba
Ahoj. Chtěla bych vám dát přečíst moji, ehm, povídku. Nikdy jsem nic takového nepsala. Ale zase si myslím, že mi jdou slohy a to díky blogování. Jenže ve slohu jsem vždycky potřebovala, aby mi někdo zadal téma a vymyslet povídku, to je pro mě dost obtížné. Vlastně ani nevím, jestli to je povídka nebo příběh. Má základ v mém snu. Je to sen, který si před spaním tak nějak vymýšlím a pak nakonec stejně usnu. Je to mnohem lepší, než přemýšlet na to, co den dal, co vzal a tak. Není to podle skutečné události, ale postavy jsou skoro skutečné. Pozměněná jména, zájmy... Je tu teda menší problém, že nevím, co tam budu dále psát, zatím jsem napsala čtyři odstavce, jestli jsou dost dlouhé, nedokážu posoudit. Rozhodně ale budu psát dál, jen teď se mi to tam skvěle může rozjet a chci začít nový odstavec, tak proto vám sem dávám pro začátek tohle. Budu moc ráda, když to někdo celé přečtete a zanecháte v komentářích svůj názor a kritiku. Děkuji.

Terezín-zapomenuté fotografie.

28. července 2012 v 15:29 | Marry Afsprings. |  Fotografování
Dala jsem se do menšího třídění zapomenutých fotografií. V Terezíně jsme byli se školou někdy na začátku května myslím a článek s pár fotkami jsem sem už dávala. Povedlo se mi jen pár fotek, ale ten zbytek jsem prostě nechtěla smazat, tak mi až do teď ležely v PC ve složce. Ale s pár úpravami nevypadají zase až tak špatně. Většinou potřebovaly jen přisvětlit a jinak byly rozmazané a nebo jsem je jen ořízla. A když jsem si s nima nevěděla rady, dala jsem je do černobíla. Zbytek fotografií bude pod perexem i s nějakým tím komentářem. Kromě fotografií především toho památného místa je tam i pár z cesty z autobusem. V samotné Malé pevnosti jsem nefotila, za prvé bych si musela koupit takovou tu známku na focení za 50 Kč, za druhé fotím jen mobilem a bylo pod mrakem, tak bych toho asi moc nevyfotila.

První fotografie je z toho pietního místa, kde je spoustu náhrobků nebo tak něco, kde jsou napsaná jména mrtvých a myslím že ještě nějaký rok. Tam, kde to není, jsou kamínky. Opravdu si teď už nepamatuji proč, tak mě za to prosím neukamenujte, přeci jenom už to jsou tři měsíce, co jsem tam byla. A velká Davidova hvězda jako symbol židů, Judaismu. Vzadu je vidět ,,střecha'' pevnosti, porostlá trávou a vyčuhují z ní komíny. Jen takové info pro mladší-nejsou to plynové komory, tohle není koncentrační tábor. To, že je fotka zesvětlená a prostě nějak upravená jsem už zmiňovala v úvodu.


[23] Jak jsem oblečená

28. července 2012 v 12:39 | Marry Afsprings. |  Looklet/Polyvore
what i wear
Dělané před dvoumi dny a je v tom tak nějak zaznamenáno, co jsem měla na sobě. Trochu jiné tílko, úplně jiné boty, náramky také jiné a prstýnky nenosím. Nemám ani tekuté modré oční lindy, ale mám je v ,,tuhé'' podobě. U košile mi trochu vadí ten umělý krk z té figuríny. A vůbec nevím, jaké outfity mám dále dělat. Asi si od toho dám chvilku pauzu.