Červenec 2013

Old spring.

31. července 2013 v 21:19 | Marry Afsprings. |  Fotografování
Ou, fotografie z jara. Cítím se trošku provinile, když je zveřejňuji až teď, poslední den v červenci. Jenže ono taky vlastně nebylo jak je dát do počítače. Ráda bych sem šoupla nějaké z Hárlejů a tak, bohužel, prostě nemám techniku. A vlastně, už tolik nefotím. Jen občas se něco naskytne krásného. A jaro je plné krásných věcí.


Jedna velká rada, co neříkat slečně, když jí opustí kluk či jim to prostě nevyjde.

26. července 2013 v 21:23 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Ty kráso, jsem se překonala nad dlouhým titulkem. Prostě jednoduše. Sice jako s nikým jsem se nerozešla, nebudu tu někomu dávat rady do života, když ani pořádně nevím, jak ho žít, ale... Takhle se někomu svěříte, že máte zlomené srdce či co a reakce na to bude: ,,Neboj, přijde lepší, najdeš si lepšího, je spoustu jinejch kluků''. Já jsem spíše za poslední čtyři dny nasraná a tohle mi bylo řečeno už nejmíň třikrát. To pak měřič nasranosti vystoupá přibližně o 50% vejš a nejradši bych někomu rozkopala hubu. Prostě se s tím vypořádám, ne? A nemám náladu na společnost. Což je vtipné, protože bych s jednou osobou ráda byla. Jen si nejspíš pletu sny s realitou. Fů, už nevim. Jsem znechucená, nasraná, unavená, zklamaná.

JSEM - JEN - NASRANÁ.

24. července 2013 v 12:06 | Marry Afsprings. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Čau. Vážně mi přijde hloupý se ozvat po skoro měsíci s tak primitivním titulkem hlásajícím o stavu mé duše, ale jinak to nejde. Už jsem před několika dny uvažovala, že se prostě sem ozvu, řeknu, co a jak, co považuji za top momenty prázdnin a tak dále. Protože vždycky, když se něco podělá, otravuji s tím své kamarády (spíš jen jednoho, dva, tři), kteří o té věci vlastně nic neví, ale já je do toho během chvilky zasvětím, tak se na to teď vykašlu a rovnou to vydatlím sem.
PROSTĚ JSEM NASRANÁ.
O nic nejde ježiši, hold se mi zase nedaří. Už je to rok. Nedaří se mi rok. Nemůžu říct, že za tu dobu by se mi nestaly nějaké úžasné momenty, ze kterých bych měla být štastná a vlastně z nich čerpat tu pozitivní energii.. To nejde. Bylo toho sice mnoho, dá se to sepsat, poskládat dohromady na jeden dokument ve Wordu, připsat k tomu výtržky z konverzací na Facebooku, jenže co z toho bude? Pěti až desetistránkový soubor, který je ale MINULOSTÍ. A mě to bude k hovnu. Ano, něco takového sice za svůj život ještě zažiji, jenže si toho asi neumím vážit nebo to přichází z ničeho nic a já jsem zvyklá spíše na ty negativní, pesimistické, černé, černobílé, šedé a pochmurné chvilky, nálady, vzpomínky. Možná proto, že to dobré jsem zažila s lidmy, se kterými si už teď moc nerozumím.
Nebudu tu dál roznášet moji hnusáckou, špatnou náladu. Vlastně se asi špatně nemám. Jen si říkám, jak je to možný, že už se zase něco podělalo. Pokusím se sem sepsat zase nějaké ty ,,zážitky'' z prázdnin a tak.