Červenec 2014

34 of 65 summer days.

31. července 2014 v 23:19 | Marjánka. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Zase pisu z mobilu, zitra se pochlubim, co sem dneska delala. Dobrou. :D
To už jsem mi hodně dlouho nestalo, abych ve spěchu nestíhala napsat článek a zase ho datlovala do mobilu.
Dnes jsme ráno pekla - brambory, částečně pomáhala babi s přípravou chlívku pro králíky, najedly jsme se a odpoledne jsem šla zase péct. Nejdřív znovu brambory, které mám ještě teď na sporáku studené a pak jsem pekla muffiny. Obyčejné, přimíchala jsem do nich kanadské borůvky. Šoupla jsem je do trouby, koukám, a najednou si řikám, proč tak moc kynou. A ne, těsta tam moc nebylo. Začala jsem doufat, že se jejich obří růst co nejdříve zastaví a budou hotové. První várka se mi povedla krásně, borůvky trochu popraskaly. Druhou várku, kde byly jen čtyři muffiny, jsem trošičku přičmoudla, ale ne doslova, jen lehce zlatavé byly. Nakonec jsem je chtěla ještě pokydat nějakou kakaovou polevou. Našla jsem si recept - 80 g ztuženého tuku, 80 g moučkového cukru, lžíce kakaa (kakaového prášku), dvě lžíce mléka, lžíce škrobové moučky. Ale dělala jsem to z poloviční dávky, teda jen ten cukr a tuk. Poleva se povedla, jenže, možná tam mohlo být méně tuku, protože úplně neztuhla a na muffiny jsem dělala takové ,,cákance'', které se pak roztekly. Ale myslím si, že to nebylo tak špatné, přidávám i fotky. :) Celé jsem to dala Lukášovi, ať má co k snídani a babi si teď stěžovala, že jsem jí tu nenechala ani jednu, tak ještě budu péct perník.
Mimochodem, co se týče víkendu, asi tu zase nebudu moc aktivní, takže buď něco přednastavím nebo budu datlovat v mobilu.


33 of 65 summer days.

30. července 2014 v 19:59 | Marjánka. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Protože se mi včera s náladou pod psa vedlo nedělat nic, snažila jsem se to dnes napravit.
Dopoledne jsem ze včerejší skoro rozvařené čočky udělala polívku. Pak jsem zasedla k blogu a pořád se snažila nějak udělat ten vzhled. Takže výsledek je zatím takový, jaký ho vidíte. K čemu mi je, že mám ve složce s obrázky kopu kreslených obrázků, když dokážu použít jen nějaké.
A odpoledne jsme se s babi pustily zase do nějaké uklízení nahoře, tentokrát jsem s tím vážně spokojené, udělaly jsme tam toho hodně. Hrozně moc se těším, až tam všechno bude opravené a já tam budu mít svůj pokoj. Vybílit je hračka, největší práce bude s opravou podlahy a chtělo by to nová okna, ale ty se budou muset zatím jen nějak provizorně opravit. Na hromádce knih jsem vyštrachala něco k maturitě (Strakonický dudák, Oliwer Twist...), tak bych se už mohla pustit do čtení. Hrozně ráda bych pořád četla, jen nemám co a do knihovny nechodím. Ha.
Jo a dneska bez muziky, nemám co poslouchat. -.-

32 of 65 summer days.

29. července 2014 v 18:59 | Marjánka. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Ano, podle reakce na předchozí článek - už jen tak málo dní do konce prázdnin. Ani nevím, jestli mě to deptá nebo ne.
Možná mě deptají jiné věci. Například dnes jsem nebyla schopná něco dělat. Vstát zase po deváté, pak jsem si myslela, že jsem rozvařila čočku, ale přežila to a celé odpoledne jsem jen zalezlá tady, chvilku jsem i chtěla spát, přejedla jsem se všim, co bylo po ruce.
Nejspíš dnes půjdu brzo spát. Nevím, co se se mnou děje, ale brečím, i když k tomu nemám důvod. Možná trochu, právě kvůli tomu, že se nedokážu k něčemu dokopat. Ale já nechci přes týden přes den chodit ven s kamarádkami, teda ne, že fakt nechci, jen bych se k tomu zase nějak nepřinutila a štvalo by mě, že lítám celý den venku.
Asi nemá moc smysl to tu dál okecávat, snad mi zítra bude líp.

Když už jsem včera začala s tou hudbou.

31 of 65 summer days.

28. července 2014 v 19:59 | Marjánka. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Pro krinda pána! Zase to divný, nudný pondělí.
Od jedenácti hodin jsem se do tří odpoledne patlala s článkem o Šumavě, takže, prosím, přečíst tu.
Nic mě nebavilo, nic mi nechutnalo, tak mam hold v pondělí neděli, když nic nedělám. Sprcha, Lukáš, spánek.
Úplně mě deptá, jak mám ty pondělní články krátké. Bolí mě zuby.

A tohle je megakrutědobrej song.

Šumava - Černé a Čertovo jezero, Špičák, Nýrská přehrada.

28. července 2014 v 15:19 | Marjánka. |  Fotografování
Vzhůru jsem byla už od šesti hodin, na ranním programu bylo dělání řízků, sbalení si věcí, sprcha a tak dále. Lukáš přijel před devátou. V plánu bylo zaparkovat na Špičáckém sedle, dále pokračovat pěšky na Černé jezero, Čertovo jezero, na novou rozhlednu na Špičáku a zpět na sedlo.

Asi před desátou jsme dorazili na parkoviště, kde nám černoch v oranžové výstražní vestě ukázal, kde máme zaparkovat a ještě nám k tomu zatancoval. Za parkovné chtěl 100,-, což vlastně jde, hlídané parkoviště a parkovat tam můžete celý den. Do batohu jsme nandali všechny potřebé věci - ledový čaj, kuřecí řízky s chlebem, okurky, bonbony, tatranky a sušenky, dalekohled a ostatní drobnosti. A vyrazili jsme. Ze začátku to byla pohoda, rovná cesta, trochu se mi nelíbilo, když okolo nás projela čtyřkolka s mrazákem plných nanuků, to u toho jezera vypadá celkem blbě. Cestou nás míjeli cyklisté, my předcházeli pomalejší turisty (protože jsme šli docela rychle), prošli jsme okolo laviček a informačních tabulí. V Celém článku je kopa fotek o pokračování vyprávění.

30 of 65 summer days.

27. července 2014 v 17:19 | Marjánka. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Další náročný víkend za mnou. Nádherný víkend!
Šumava byla dokonalá. Nechci tu až nějak moc podrobně popisovat co a jak, chci o tom napsat zvlášť článek s fotkami. Ehm, s hodně fotkami. A to se mi ještě neposlali od Lukáše všechny. Fotila jsem skoro pořád, akorát na Špičáku na rozhledně jsem nemohla - měla jsem slabou baterku a nešlo tam fotit. Pak se dozvíte proč. Zvládl tam fotit jen Luky, já ne. :D Zabíjely mě/nás kopce, jak stoupání do nich tak i sestupování. V noci jsem se v posteli pořád převalovala, boleli mě nohy a už od sobotního rána skříplý nerv na zádech. Teď už mě jen brutálně bolí kyčle.
Lukáš mě přivezl asi před jedenáctou, já do sebe hodila jídlo a nakonec jsem po dvanácté usnula. Akorát jsem dnes vyprala, dala si sprchu a to je všechno, nemám sílu. Nemám ani sílu na psaní, takže zítra čekejte článek o našem výletě.

29 of 65 summer days.

26. července 2014 v 18:59 | Marjánka. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Přednastaveno.
Doufám, že tu za dnešek bylo hodně návštěvníků, ono mě to hrozně potěší pak.
Dnes jsem byla s Lukášem na té Šumavě. Vyjížděli jsme v devět ráno, s sebou jsme si vezli dobré pití, řízky, zeleninu a nějaké sušenky. Fakt mi nejde psát do přednastaveného článku. Tak s tím raději dám pokoj a ozvu se co nejdříve, trávím teď čas s tím nejlepším.
Mimochodem, zase nový design. ZASE. A ne, není to pořád ono. Jednou chci záhlaví s velkým nápisem, po zrealizování to není ono, pak zase bez obrázků, to je ale moc prázdné, černobílé obrázky, barevné obrázky.. Už se nezměním, budu to pořád měnit podle své nálady.

28 of 65 summer days.

25. července 2014 v 21:19 | Marjánka. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Ráno se tu objevil článek s fotografiemi. Už od půl sedmé jsem strašila po baráku. Po dvou letech jsem se vydala s babi na houby. A říkám vám - spokojenost! Nic jsem ráno nejedla, takže když jsem tak chodila v lese, kručelo mi v břiše a nic jsem nenacházela, štvalo mě to. Naštěstí se po chvilce vždycky nějaký hříbek, ať už pravý nebo hřib kovář, našel. Ještě jsem měla pár lišek, ale našla jsem spíše takové malinké, které tam na mě čekají na další ranní lov. A vážřně mě to bavilo. Měla jsem skoro plný košík, babi také, ale ta měla velké hřiby a já malé hříbky. Doma z nich uvařila houbovku pro Lukáše a nějaké odvezla známému.
To byla jediná pořádná aktivita za dnešek, pak tedy ještě nějaká práce v patře v pokoji, uklízení. V sedm přijel Lukáš, dala jsem mu houbovku a asi hodinku a půl jsme seděli na dvoře a povídali si. Ze začátku i s babi, ale ta potom odešla.
Na zítřek se hrozně moc těším, jedeme na Šumavu. V plánu je ta nová rozhledna na Špičáku (zítra je takové slavnostní otevření, tak doufám, že tam nebude až moc lidí), Černé a Čertovo jezero. A jelikož jedeme přes Nýrsko, mohla bych ho ukecat na malou zastávku u Nýrské přehrady a kdybychom se nějak dostali k Bílé strži, nevadilo by mi to. Ale je to trochu z ruky a myslím, že si uděláme ještě jeden výlet na Šumavu jindy. Hrozně moc se těším, miluju Šumavu, vodu, lesy. Takže potom v následujících dnech čekejte článek, plný fotek! Bude to nádhera a s tím nejlepším mužem, co mám. <3
Samozřejmě, na zítřek přednastavuji článek, snad, jelikož spím potom u Lukáše, takže nečekejte moc velkou aktivitu o víkendu.

V zajetí mlhy a paprsků.

25. července 2014 v 9:09 | Marjánka. |  Fotografování
Vstala jsem brzo. Na můj vkus až moc brzo. Ale nikdy by mě nenapadlo, že mě tohle ještě víc vykope z postele. A všechno to ve mě vzbudilo neskutečnou natěšenost na podzim a podzimní rána. Nemám k tomu co víc říct, jen jsem vyběhla do patra a vyfotila tenhle nádherný východ slunce.

Vidíte tu nádheru? Jak se ty zlatavé, hřejivé paprsky prodírají přes ranní mlhu? Na fotce je to hezčí než ve skutečnosti.

27 of 65 summer days.

24. července 2014 v 17:49 | Marjánka. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Včera večer (přišla jsem domů už v půl 11, protože jsem byla hrozně unavená) se ke mně do postele nacpal náš pes. Nebo spíš naše fenka. Už ani nevím, jak jsem unsula, ale ráno jsem se probudila se zděšením, že jsem ji zalehla. Už se mi dříve povedlo ji z postele omylem schodit.
Úplně mě štve, jak si ráno, hubená, hladová, řeknu, že se nepřežeru a budu jíst normálně. Udělala jsem si kafe, snědla jogurt. K obědu si dala rajskou s párkem a kolínkama, jenže po obědě k filmu jsem si vzala čokoládu. Jasně, že zmizela celá ve mě, shit! Takže jsem pak přecpaná k prasknutí, bohužel to přikrmim něčím zdravým. Já jsem schopná se přecpat i ovoce a zeleniny. Myslím, že do mě dnes putovalo rajče, švestky a jablka. Ve výsledku jsem stejně přecpaná jako tou čokoládou, tudíž ani nemám dobrý pocit, že jsem snědla zdravé věci. Asi mám opravdu malý žaludek.
Zase jsem se snažila měnit design, ještě to není hotové, pořád to prostě není ono!
Lítá mi tu moucha, die bitch, die!
Sedím tu v plavkách a mikině a zkouším se přemluvit, abych vlezla do toho ledového bazénu.
Vytáhla jsem dnes knížku, že si ji přečtu. Příběhy hvězdé oblohy. Jsou tam nějaké mýty a legendy o hvězdách, souhvězdích... Takže jsem si přečetla jen Střelce a Štíra.
Asi už nemá smysl psát něco víc, nemusí tyhle články být jen o tom, co jsem za celý den dělala, ale také o mých pocitech.