Srpen 2014

65 of 65 summer days.

31. srpna 2014 v 12:39 | Marie. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Opravdu už to tak je, že se číslo vyšplhalo ke konečným 65.
Jen tak krátce zhodnotím včerejšek: krásné počasí, super lidi, akorát večer, když se pije, tak se většinou něco pokazí, takže asi tak.
A mám zhodnotit i prázdniny? Asi nejlepší za poslední... 4 roky. Strávila jsem je se skvělým člověkem. Opravdu si na nic nemůžu stěžovat. Možná jen, že jsem mohla udělat víc práce doma. Ale to doženu. Víc to nechci rozebírat, protože toho je moc.
Včera bylo krásně, dneska je vážně hnusně. Ale i tak si uděláme s Lukym výlet do Plzně do kina. Krásné zakončení prázdnin. Večer se tu ještě ukážu a tímto zakončuji sérii 65 článků z prázdnin.

64 of 65 summer days.

30. srpna 2014 v 19:59 | Marie. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Ve velké rychlosti a stručně v 8:28 přednastavuji článek.
V 9 jedu s Lukášem pryč, vrátím se v neděli ráno, nevím přesně, co budu minutu po minutě dělat, ale jedno vím jistě - poslední prázdninovou sobotu si užiju.
A když jsem se včera lehce rozepsala a zaúvahovala, tak dnes mám právo napsat kratší článek.

63 of 65 summer days.

29. srpna 2014 v 18:31 | Marie. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Tak si napíšu poslední páteční prázdninový článek tento rok. Ámen.
Když už jsem chtěla něco dneska dělat, tak začalo pršet, teď je zase hezky, v 7 jdu na trénink, Lukáš chtěl jet do Plzně do kina, ale nevím, jestli to stíháme. A já si říkám ,,Nevadí, můžeme příště'', jo, klidně, jenže tohle je poslední pátek v srpnu. Už jen zítra spát u něj a pak až za týden. Po dnešní konverzaci, kdy jsem se dozvěděla, co bude kamarádka dělat na dnešním výročí a co ode mě chce, až přijede z dovolený, se mi do té školy přestalo chtít. Odněkud z hlubin vzpomínek se vyšplhali na moje aktivní mozkové buňky vzpomínky, kdy na téma sex, Tomáš a další její perličky ze života, měla co říct každý den. Jen holt já jsem ten člověk, kterého to nezajímá a neumí to jen tak pustit jedním uchem dovnitř a druhým ven, protože pokud vám tohle někdo denodenně hučí do palice, nejde to, nejde a nejde. Šrotuje to ve vás a napadají vás nejrůznější fráze, jak jí umlčet v podobě tucty vulgarismů, protože nejde normálně říct ,,Můžeš toho už nechat, nezajímá mě to''.
Přicházím k závěru, že ona se očividně za ty dva měsíce klidu nezměnila. Zato já doufám, že ve mě nějaká změna nastala. Ať už nepodstatná maličká nebo viditelná velká. Změnila se mi postava, snažím se nemluvit sprostě... Bohužel je víc věcí, o které se snažím od té doby, co jsem s Lukášem, ale není to tak lehké. Napsala jsem si je na kousky papírků, např. ,,Nebudu už brečet'' ,,Nebudu mluvit sprostě,, ,,Nebudu se pořád omlouvat'', brečení jsem dodržela, ale neříkám, že se mi nechtělo, sprostě mluvím jen v určitých situacích, ale rozhodně to není jako dřív, že ,,se na to už kurva vyseru'', omlouvat se stejně omlouvám, protože prostě mluvím a pak myslím a štve mě to na mě. Ale to jsem se dostala od jednoho tématu k druhému.
Dobře, pokračujeme v úvaze...
Opravdu jsem se do školy těšila. Nevím na co, mám ráda nové věci - tím myslím rozvrh, třídu v jiné třídě, třídního, matikáře, budou tam noví lidé a my už nebudeme ti nejmladší. Budeme třeťáci. Budeme dělat řidičáky na auto a traktor. Budeme chodit na nenáviděné individuální praxé, ale i ty učební. Budeme podvádět při hodinách občanky. Flákat se na tělocviku. Smát se vtipům pana učitele H., provokovat pana učitele M. a poslouchat lechtivé vtípky bývalého třídního. Bože, všechno to na mě zase padá. Mám strach, jako prase. Že to nezvládnu, budu jako vždycky líná se učit? A zabývat se nepodstatnými věcmi?
Je to už za dva dny. Minulý rok byly moje pocity odlišné od současných. Byla jsem vystresovaná, že končí prázdniny. Letošní jsem si užila, ale sakra, potřebovala bych ještě nejméně měsíc, abych dokončila všechny své plány a odškrtla si ty jednoduché, které jsem chtěla splnit, ale nesplnila.
Ups, snad jsem vás nepřivedla do stavů nejistoty a..a tak různě.

62 of 65 summer days.

28. srpna 2014 v 14:29 | Marie. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Nejde mi se přihlásit na blog přes Chrome, tudíž se to snažím nadatlovat v Exploreru a je to nezvyk.
Je nádherně a já pořád nevím, co dělat. Jela bych nakupovat, šla bych ven pracovat a nebo bych sěděla u blogu a psala článek s podzimním tématem. Je toho tolik, že nevím, kde začít. Bohužel, jak tak čtu, počasí se má o víkendu zkazit. Ale co, vnahradím si to něčím, snad.
Omlouvám se, ZASE, že nepíšu smysluplnější článek, ale když už vážně chci, tak mi to blog nedovolí.
Jedna taková poznámka mimo - včera u Lukáše jsem se konečně pořádně vyspala. Myslím po delší době, zdraví už mě nezlobí, byla jsem unavená a dokonce jsem se ani neklepala zimou, tak se mi spalo krásně. A v noci jsme slyšeli sovu/sýčka. ^.^
Normálně tohle nepíšu, ale mám takovou na pohodu náladu a tak vám chci říct, ať si užíváte tohohle krásného počasí, ale to vy určitě děláte i tak. Snad se co nejdříve ozvu s pořádným článkem.

61 of 65 summer days.

27. srpna 2014 v 18:09 | Marie. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Zatímco mi kůži na krku rozežírá čokoládově-hnědá barva, mám čas napsat tento nepodstatný článek.
Jsem úplně nejvíc spokojená, protože mám doma tunu věcí, co jsem si přála. Počínaje od Lotus pomazánky, přes 3 kousky oblečení až ke kosmetice. Jo a věci do školy. Jasně, neni to nic extra, nechci to fotit, ale bože, já mám věci, co jsem chtěla. I když asi jsem se třeba v tom Gatu mohla víc rozšoupnout, ale ještě se ke mně díky půl hodině strávené na úřadě, dostanou nějaké peníze. A po skoro po 14 dnech jsem se dostala k doktorce s tím močákem, naštěstí už je to lepší a dokonce jsem i schopna řídit auto, heč. I když trochu pokulhávám v rozeznávání písmen a číslic jinak barevných než pozadí toho obrázku, snad chápete.
Ta barva na hlavě mě začala studit, jdu se naložit do vany a pokusit se vydrbat hnědý krk, uši, čelo, ruce. Fakt jsem pako.

60 of 65 summer days.

26. srpna 2014 v 18:09 | Marie. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
A když mám čas na blog, tak nemám chuť. Možná za to může upršené počasí, do kterého jsem se ráno probudila. Ale dost omluv, jen mi to štve, protože bloguji ráda.
V noci jsem zase nemohla spát, i když neusínala sama. Kdybych byla na sto procent zdravá, tak spím jako špalek. Myslela jsem si, že po sedmé hodině, když už jsem byla vzhůru, budu něco dělat, ale nakonec jsem to zase zalomila.
Zítra si jedu zařídit potvrzení k lékaři na řidičák a ráda bych si koupila na sebe nějaké oblečení. Od ponožek po kalhoty až ke svetru, jenže na to zase nemám finance.
No a... opět jsem si změnila design, ale stejně se mi nelíbí pořádně, není to ono. Nikdy nebudu spokojená.

59 of 65 summer days.

25. srpna 2014 v 17:40 | Marie. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Když jsem dneska ráno vylezla ven, praštilo mě do tváře to podzimní, školní počasí. Přesně to, co si pamatuji z minulého roku. Zima, vysílené sluníčko. Ale zase se mi líbí, jak se zbarvují stromy a keře. Zároveň začínám mít nervy z toho, co přijde. Ještě, že na to nejsem sama.
V noci jsem nemohla nějak spát, pak mě znovu bolel močák. Teď mě pro změnu štípe, pálí žaludek.
Tudíž se omlouvám, že jsem dnes zase neaktivní, nemám na to zrovna náladu.

58 of 65 summer days.

24. srpna 2014 v 14:49 | Marie. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Po včerejšku jsem v dost bídném stavu, takže fotky ani smysluplnější článek nečekejte.
Jen to tak bodově shrnu...
- nějakej chlap nám dal litrovku Tullamorky a Colu
- následně mi dal tisícovku
- natáhla jsme se, takže mám sedřené ruce
- spálené prsty
- nateklé obočí a vážně nevím od čeho
- brečela jsem, klasika
- nevím, kdy jsme s Lukym přišli domů
- už nikdy nepiju ty hnusný panáky
- pamatuju si jen ty nejpeprnější momenty z celého večera, ale je jich tolik, že je všechny nedokážu sepsat
Dala bych si banán.

57 of 65 summer days.

23. srpna 2014 v 17:09 | Marie. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Já vím, že se tu občas objeví nějaký překlep, v názvu rubrikách, ve článcích, ale že jsem u včerejšího článku měla ,,56 pof summer days.'' mi někdo říct nemůže? :D
Před chvilkou jsem se vrátila z traktoriády. Bylo tam 5 kategorií: ženy, A, B, C, D. Prostě podle typu výroby třeba, nevím. Lukáš byl v kategorii C a tam byli jen 4 závodníci. Dva pokusy, druhý pokus měl stejný čas s jedním závodníkem, tak jel ještě jednou a nakonec vyhrál krásné 2. místo, šikula můj.
Asi nejlepší bylo, když závodníci se svými stroji museli přejet díru s vodou a bahnem a následně objet ,,kruháč''. Bohužel, i na mě bahno vystříklo.
Mě už jen teď nezbývá jen se nadlábnout, zkulturnit se a večer směr Brutus, muhaha.
Ještě bych vám chtěla poděkovat za včerejší návštěvnost a za komentáře, všechny články si přečtu zítra, trochu jsem dneska odepsala na komentáře, ale jak chvátám, mám v tom guláš.
Ze dneška mám i fotky, ale New Hollandů, co tam byly vystavené a fotky jsou u Lukyho, takže sem možná zítra něco hodím. Konec, pápá lálá.

56 of 65 summer days.

22. srpna 2014 v 17:30 | Marie. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Včera jsem si šoupla postel o kousek jinam a spala jen pod jednou peřinou, protože mi druhou pan pes zabahnil, takže jsem čekala, že neusnu. Naštěstí jsem chrněla jak mimino. Ale nepříjemný pocit.
Takže díky mé změně ve spacím režimu mě ráno probudilo sluníčko a Dymytry z budíku.
A také můj průtokový ohřívač (močák) a už jsem si myslela, že pojedu k doktoru, ale pak jsem se zase začala prolívat čajem a už je to lepší.
Zítra přes den jdeme s Lukášem na traktoriádu, večer na Brutus a v neděli bychom chtěli na Šumavu, nejspíš, nevím. Protože už jsem za dnešek jeden dlouhý článek přidala, tak tenhle nebudu prodlužovat, jen sem dám odkaz, kde je 50 faktů o mně.