Leden 2015

I'm still here!

25. ledna 2015 v 15:19 | Marie. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Zase. Zase jsem se tady na to vykašlala. Na tři týdny dokonce. Ale já prostě musela. Vážně to není výmluva, já se toho tady musela na nějaký čas vzdát. Proč? Na to si musím vzít diář, kde mám sepsané všechny akce, povinnosti, události. A stejně si nadávám, že si nezapisuji přesně, kdy jsem se viděla se Štěpánem. (Ani nevím, proč mám nutkání si to zaznamenávat, zatím jsem jen u těch větších událostí.)

Další fakta o mně.

4. ledna 2015 v 21:09 | Marie.
Nacházím na sobě zase nějaké specialitky, možná trochu i chyby (ale to jsou jen speciální efekty) a tak mě napadá, že bych to všechno mohla z hlavy vyštrachat a napsat další fakta o mně. Takže bez zbytečného okecávání se do toho pustím a vám přeji příjemné počtení a možná i pobavení se. (Předchozí fakta najdete tady.)

1. Jsem čajoholik. Zatím ale ne moc kvalitní, protože piju ve velkém pouze Pickwick, ale časem rozhodně své zkušenosti chci rozšířit.
2. A sbírám obaly od pytlíčků, mám jich už přibližně 150.
3. Více než měsíc žiji konečně ve svém pokoji, který si pomalu, ale jistě dozařizuji.
4. Usínám každou noc při svíčkách. Jinak to prostě nejde.
5. Fakt číslo 20. - ne, nevydrželo nám to.
6. Tudíž už mám někoho jiného, ale jsem s ním vážně šťastná.
7. Na Vánoce jsem si nekoupila nic extra, ale počítám do vánočních dárků novou postel, koberec atd.
8. Takže nás Vánoce přišli asi na 30 000 Kč. :D
9. Vánoční dárky si hodlám ještě dokupovat - oblečení, kosmetika, doplňky do pokoje.
10. Jsem vážně hnusně upřímná. Říkám hned první názor, co mě napadne. Ale ještě jsem s tím nikoho neurazila.

Ukousnutá hlava figurky a obří modřina.

1. ledna 2015 v 15:59 | Marie. |  Všechno a nic (Prázdná kniha plná nesmyslů)
Minulý rok mi to nedalo a musela jsem 1. 1. napsat článek. Jestli si dobře vzpomínám, tak jsem zveřejnila jen blábol a dopisovala jsem ho o týden později. To letos neudělám. Jen lehce povyprávím, jak jsem slavila příchod roku 2015.

Přibližně v půl šesté pro mě přijela Nikča a jely jsme k ní domů, kde nás celkem bylo 13. S Nikčou jsme si nejdříve udělaly topinky k tataráku, pustily Partičku, ale nakonec jsme šly hledat ,,chlastací hry.'' Přidal se k nám i malej Vojta (říkám malej, protože mu je 13) a u další hry jsme už hráli čtyři. A od toho se odvíjí nadpis. Jeden úkol byl ukousnout svojí figurce hlavu. Prostě té dřevěné hrací figurce jako máte v Člověče, nezlob se. A já jsem si umanula, že jí tu hlavu musím ukousnout. Ukousla jsem, ale málem jsem přišla o zub, díky bohu mám jen krev na rtu a u dásně to mám nějak rozdrbnutý, protože to bolí. Další skvělá věc je pantomima či jiné předvádění nějaké činosti. Spěchající želva, nasáté klíště, drzý mravenec... Mám naprosto parádní modřinu přes půlku kolene. :D Kocovina žádná, usnula jsem v půl 2, i když se mi chtělo dříve. Nic víc, nic míň, naprosto pohodovej Silvestr. ^.^

PS.: Radost ze sněhu vystřídal smutek, sníh taje a pršelo. -.-